Karkulčiny stránky

Tak tohle jsou stránky pro všechny prasečí kamarády!!

PRASEČÍ KÁMOŠI

Megí z Horní Moštěnice

Ahoj všichni zásuvkáři,
narodila jsem se 2. května roku 2010 u Opavy do velmi početné prasečí rodinky jako jediná slečna, zato oproti mým bráškům velmi statná a dobře stavěná. No jo, jsem prostě správná ženská. Když mi bylo šest týdnů, přijeli si pro mě moji současní rodiče a hodinu mě vezli v krabici než jsem dorazila tam, kde bydlím teď, do Horní Moštěnice.  Po cestě jsem strašně brečela a několik dní jsem nesnesla, aby na mě máma šáhla. Když se jí to omylem podařilo, strašně jsem pištěla, aby jako všichni viděli a slyšeli, že mě týraj a udělali s tím něco. Nakonec mě teda doma ukecali na dobrý jídlo a po pár týdnech, kdy se mnou mamka každej den několik hodin spávala na zemi a nepokusila se mě u toho zabít, jsem teda svolila, že si mě jako můžou nechat a já jim na oplátku budu tolerovat, že mě občas zvednou, pochovají, poškrábou na bříšku a ták. Přes celý léto jsem bydlela v dřevěné boudičce v ohrádce a přes den jsem si chodila po zahrádce jak jsem chtěla, takže pochopitelně veškerý sklízení zemědělských plodin zbylo na mě. Na podzim mě ale přestěhovali do současné zateplené boudy, kde mám i výběh, ale nejradši sem jen v té boudě. Nebo se psem na chodbě, tam je tepleji. Co se týká těch zvířat, bydlí tu se mnou úplně nemožná kokršpanělka a dvě kočky, kterým bylo potřeba udělit spoustu výchovných lekcí. Teďka už ale poslouchají a mají ze mě respekt. Zvlášť když se máma občas zeptala, kde je kočička a já ji přinesla v zubech. Jinak jsme docela kámoši a s tou bílou kočkou hrajem občas na honěnou. Chvilku ji pronásleduju já a pak třeba spadnu a ona zas pronásleduje mě. Kromě malého domácího násilí a terorismu a samozřejmě jídla hrozně miluju procházky a dívání se na cizí pejsky. Vždycky vyberu trasu tak, abychom byli do 30 minut zpátky doma, ale u toho musíme stihnout obejít všechny jabkový a švestkový stromy. Takže vlastně vždycky chodíme na to stejný místo. A běda jak ne. Tam si běhám jak chci a většinou se jako rozběhnu a plnou parou napálím mámě nebo tátovi do nohy tak, aby spadli a pak vedle nich válím sudy a vyhazuju kopýtkama. Oni se u toho strašně smějou, tak jim to pokaždý dopřeju, abych jim teda udělala radost, děckám. :)
Jinak bych ještě podotkla, že jsem vážně chytrá a vynalézavá a ráda pomáhám našim na zahradě. Buď vyryju brambory a česnek nebo jsem naposledy sama sundala ze stolu plachtu, rozprostřela ji na dvoře na zem a odnosila na ni veškeré suché rostliny, které bylo potřeba vytrhat. Na polovinu jsem dala suché větve ze stromu, jelikož den předtím jsem viděla mamku, jak je obírá a na druhou půlku jsem pak na střídačku nosila uschlé květiny a bylinky. Prej sem tím všem ušetřila práci, jelikož to měli v plánu zrovna dodělat. A vidíte, nikdo mi nemusel ani nic říkat. Sem zkrátka fakt inteligentní prasátko...
 
Psi k nám oddaně vzhlížejí, kočky se na nás dívají svrchu, ale prasata na nás pohlížejí jako na sobě rovné. Winston Churchill