Karkulčiny stránky

Tak tohle jsou stránky pro všechny prasečí kamarády!!

Jak přijel Nerouš za mnou na chatu

 

11.6.2010 přijel před náš krám táta, jako že pojedeme na chatu jednim autem. Du se teda naložit, koukám a v autě sedí Neroušovo máma a má na klíně Nerouše.  Řikala sem si, že je povezeme do Vršovic a pak pojedem na chatu. Jenže ne. Jeli s náma. Už v autě sem byla naštvaná. Máma musela zacpat svym tělem díru mezi předníma sedačkama, abych na Nerouše nemohla.  Celou cestu mě chlácholila a drbala. Myslela si, že mě ukecá. Neukecala! Když sme přijeli na chatu, šli sme ven. Neroušovi se u nás moc líbilo. Běhal za svojí mámou a byl nadšenej z louky a z lesa pod lomem. Večer to eště šlo. Nechala sem mámu vyfotit pár fotek, jak s Neroušem ležíme vedle sebe (teda dva metry-vedle sebe), jenže potom začaly chodit návštěvy. Máma volala na všechny strany, ať se přídou podívat na úžasný, mrňavý prasátko. Všichni Nerouše vodrbávali, chovali, pusinkovali a to byl konec. Nejvíc mě máma naštvala, když mě zavřela do chaty.  Já moc dobře vim, že venku grilovali a určitě Nerouše krmili. Spát šli až vo půlnoci. Nerouš s tetou spali nahoře u Káči v pokoji. To abych na ně nemohla. Já spala na gauči. S našima sem nemluvila, takže sem k nim do postele nešla.  Ráno sem myslela, že Nerouš už vypad. Jenže ne. Byl tam furt! Teta Helena mi přinesla na zahradu pamlsky, jako že se udobříme. Jenže já viděla rudě! Máma mě sice držela, jenže já škubla, máma upadla a já se zakousla tetě do břicha! Dostala sem facku a zas mě máma zavřela domu. Myslela sem, že prasknu vzteky. Dostala sem zaracha a  ven šli jenom s Neroušem. To už sem si řikala, že sem to asi fakt přepískla. Máma pak řikala tátovi, jak se Neroušovi líbilo v lese a jak se, jako správnej čuník vykoupal v mojí voblíbený kaluži. Museli pak Nerouše vosprchovat hadicí. Po vobědě máma naložila tetu a Nerouše a jela je vodvézt domů. Prej mám u ní vroubek a to na pěkně dlouho.

Teta Helena je fain. Neni to naštěstí žádná blondýna a tak mi to břicho prej už vodpustila. Jo a taky máma řikala, že když přijeli k Neroušovi před dům,  vyskočil ten trouba z vokna našeho velkýho auta rovnou na silnici. Eště že se mu nic nestalo. To by mě mrzelo! Asi je ňákej gumovej!

 
Psi k nám oddaně vzhlížejí, kočky se na nás dívají svrchu, ale prasata na nás pohlížejí jako na sobě rovné. Winston Churchill