Karkulčiny stránky

Tak tohle jsou stránky pro všechny prasečí kamarády!!

Jak k nám přijel Nerouš z Vršovic.

Včera byl u nás v práci na návštěvě Neroušek.  Děsně sem prej překvapila mámu, protože sem ho nechtěla sažrat a dokonce ani jeho mámu,  tetu Helču! Bodeď by jo! Přinesla mi banány, piškoty  a Nerouš je tak mrňavej, že by byla hamba ho kousnout! Ani mi nevadilo, že se s nim moje máma furt vocicmává a že na něj furt infantilně šišlá! Nerouš vůbec nespal. Celou dobu co máma s Helčou krafaly, Nerouš pocházel po krámě, furt něco zkoumal a hlavně porát něco řikal. Byla to strašná sranda. Pak sme jeli k Neroušovi do Vršovic. Šli sme na procházku do parku, kam se Nerouš chodí venčit. Teda ne vždycky. Zatim je to pěknej čuňas a čůrá babičce po kuchyni. V parku sem prej zas překvapila mámu. Bylo tam děsně moc dětí různejch velikostí a já se jich ani moc nebála! A to za mnou furt běhaly a chtěly mě hladit. Lidi se furt ptali, jestli já sem máma a Nerouš moje dítě.  To tetu Helču trochu znervózňovalo, neb Nerouška kupovala s tim, že bude mít,  až vyroste 8kg. Ha,Ha. Přišla za náma taky Nerouškovo babička. Je moc fain. Má starouška  Ferdu. Porát mě drbala a mazlila, ale taky se furt ujišťovala, že Nerouš je jiná rasa! To nechápu proč

J

 

 

 

Neroušek a moje máma

Nero a moje máma.jpg

 
Psi k nám oddaně vzhlížejí, kočky se na nás dívají svrchu, ale prasata na nás pohlížejí jako na sobě rovné. Winston Churchill