Karkulčiny stránky

Tak tohle jsou stránky pro všechny prasečí kamarády!!

Jak vo velikonocích tekla krev.

Prodlouženej,velikonoční víkend byl dost krvavej. V sobotu přijeli Artíkovi. Nikouš vobjevil úžasnou zábavu. Rvát se s hadicí, ze který stříká voda. Nechápu to! Mě, když tim chtěj umejt, tak zdrhám. Je to děšně studený a já rači do vany s bublinkama. Jak s tim začal lítat, schovala sem se do chaty. Stačilo, že zráchal všechny vostatní. Taky sem si řikala, že až táta uvidí jak kouše do novýho stříkátka, tak ho trefí šlak! Teta Edit mu to chtěla vzít a jak hadici držela, Nikouš chňap a tekla krev poprvý. Pak eště uklízela hadici máma a teklo podruhý. Vodpol sme šli ven. Vůbec se mě nechtělo, tak mě strejda Šimon lákal na pytel s piškotama. Žádnej mi ale z bezpečnostních důvodů nedal. Podala mi ho máma. Nevěděla sem, jestli mě taky nechce piškotem donutit k pohybu, tak sem chňapla a ejhle! Tekla krev po třetí. To mě mrzelo. Měla sem dávat pozor. Hm .. taky sem dostala facku jak hrom. V neděli ráno přijel strejda Kvápoš se Sárinou obří a vůbec se se mnou nepřivítal. Chtěla sem ho trochu štípnout. Nějak sem to přehnala a zas tekla krev a zas sem dostala facku. To nejhorší ale teprve přišlo v pondělí. Já se snažila , ani sem na vycházce nezdržovala a když  po mě máma něco chtěla, bez  bručení sem poslechla. Vona totiž pak rychle zapomněla na ty moje průšvihy z neděle. Axouš byl nesnesitelnej. Furt votravoval Mendinu a rovnal Kouďase. Už sme byli na Lipinách, svítilo sluníčko a k hodné paní s krásnou zahrádkou to bylo, co by kamenem dohodil. Paní je super! Vždycky nám dá všem napít,  máma s ní pokecá vo kytkách a já si vodpočinu. Vůbec nevim, proč se máma furt vyptává na ty kytky.  Dělá to už tři roky. Paní má kytky čím dál krásnější a mámě furt chcípou a chcípou . My totiž nemůžeme mít ani plevel. I ten u nás chcípne. Najednou Axouš zase začal rovnat Kouďase, ale ten už si to nenechal líbit a chtěl se bránit. Axouš ho chyt za hlavu a jak s nim smejkal, roztrhnul mu voko. Axouš byl tak vzteklej, že ho máma z toho Kouďáka vůbec nemohla sundat. Vypadalo to strašně! Kouďas brečel a děsně mu tekla krev. Nejdřív sme mysleli, že to voko vůbec nemá. Naštěstí měl jenom skobu na kůži a vodtržený víčko. Došli sme k hodný pani a počkali, až přijede strejda Pepa s autem, aby tetu s Kouďáčkem vodvez k doktorovi. Bylo mi ho líto. Nechtěl ani pít. Než Pepa přijel, utěšovala sem ho. Máma pak večer volala tetě jak vypadá pokousaný voko. Kouďas se právě budil z narkozy. Má to zašitý. Chudák! Dneska dem s mámou koupit Axoušovi košík a bude chodit s nim a já si budu rači dávat pozor! Koš bych nesnesla!!!

Kouďák a já

Kouďas a já.JPG

Zraněnej Kouďáček

Zraněnej Kouďas.JPG

 
Psi k nám oddaně vzhlížejí, kočky se na nás dívají svrchu, ale prasata na nás pohlížejí jako na sobě rovné. Winston Churchill